Chcete si zařídit svoji soukromou pediatrickou praxi, nebo už jste v procesu a ordinaci si průběžně zařizujete? Jaké má být její správné vybavení a jaká je legislativa? Na to vše jsme se zeptali MUDr. Petry Pelikánové, která provozuje svoji praxi v Novém Kníně již pět let.
Svým pacientům nabízí v ordinaci nejen široké spektrum vyšetření pomocí moderních přístrojů a propojení s dalšími specialisty, ale zaměřila se i na digitalizaci své ordinace, a to pomocí komunikační platformy Medevio. A jak sama říká: „Díky Medevio mám možnost komunikovat s pacienty on-line, a to i po pracovní době nebo o víkendu. Řada rodičů tuto možnost chválí a aktivně využívá a nám to v ordinaci ulehčuje práci a snižuje počty zbytečných telefonátů.“
Jak probíhalo zařizování vaší ordinace?
Zařizování ordinace probíhalo v mém případě postupně, v řádu několika let. Přebírala jsem praxi po kolegyni, která odcházela do důchodu, a vybavení ordinace včetně přístrojů bylo poměrně zastaralé. Stejně tak bylo nevyhovující i prostorové uspořádání. Proto jsem se tehdy vrhla na celkovou rekonstrukci – bourání příček, zateplování apod. Měla jsem velké štěstí, že mi v tomto směru finančně velmi pomohlo město Nový Knín, ve kterém mám svoji ordinaci. Přesto jsem nezvládla vše udělat najednou a k finální podobě ordinace jsem dospěla zhruba po třech letech.
Kde jste při zařizování ordinace čerpala potřebné informace?
Potřebné informace jsem čerpala z aktuální vyhlášky Ministerstva zdravotnictví (Vyhláška MZ 92/2012 Sb. ve znění vyhlášky č. 284/2017 Sb.), která specifikuje minimální technické a věcné vybavení ordinace. a informací od Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD) a také od některých kolegů.
Co je podle vás lepší, založit, či získat novou ordinaci?
Z mého pohledu je lepší převzít již zaběhlou praxi. Máte rovnou zavedenou klientelu, prostory, v řadě případů alespoň nějaké přístroje. Můžete tedy rovnou ordinovat a vydělané peníze postupně během chodu ordinace investovat dál.
Jaké vybavení nesmí v žádné pediatrické ordinaci chybět?
Nezbytné vybavení ordinace formuluje aktuální vyhláška Ministerstva zdravotnictví (Vyhláška MZ 92/2012 Sb. ve znění vyhlášky č. 284/2017 Sb.), která specifikuje minimální technické a věcné vybavení ordinace. V současné době si ale neumím představit a ani fungovat bez tzv. POCT (point of care testing) přístrojů určených k rychlé diagnostice, jako je CRP nebo Streptest.
Kromě povinné výbavy pro provádění léčebné a preventivní péče jsou to zejména i léky a vybavení pro kardiopulmonální resuscitaci.
Máte vy sama nějaké speciální vybavení ordinace?
Já sama v posledních letech poměrně významně investuji do přístrojového vybavení. Za poslední rok jsem pořídila přístroj pro vyšetření zraku malých dětí Plusoptix, spirometr k vyšetření plicních funkcí, v ordinaci jinak samozřejmě mám CRP a Streptest, glukometr, otoskop k vyšetření uší, Uritex k analýze moči, Cultura M ke kultivaci moči apod. V plánu mám ještě dokoupit např. přístroj EKG. A také mi práci usnadňuje on-line komunikace mezi mnou a pacientem zprostředkovaná komunikační platformou Medevio.
Existují při vybavení ordinace nějaká „ale“? Na co by si měl podle vás dát každý začínající lékař pozor?
Je potřeba počítat s tím, že bude nutné se stále vzdělávat, jezdit na semináře pro praktické lékaře a hlavně si nové informace proaktivně vyhledávat. Rozhodně pomůže, když bude lékař v kontaktu s krajským Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost ČR. Hodně mi pomohlo osobní seznámení s kolegy v kraji. Komunikace mezi námi je pak o hodně jednodušší a pomáháme si navzájem například při zastupování apod.
A co naopak mohou lékaři „zařídit“ za pochodu?
Je to ono zmiňované přístrojové vybavení. V počátku bych zakoupila jen CRP, případně Streptest, vše ostatní může počkat.
Co pacienti oceňují?
Věřím, že v mém případě pacienti oceňují komplexnost nabízených vyšetření a možnost vzdálené on-line komunikace přes aplikaci Medevio. Stále se vzdělávám, absolvuji specializační kurzy, a jsem tedy schopná řadu vyšetření i ošetření provádět sama a nemusím pacienty hned odesílat do specializované ambulance. V praxi také úzce spolupracuji s dětskou fyzioterapeutkou a dětským pneumologem, kteří přijíždějí jednou za čas i ke mně do ordinace a pacienti tak nemusí cestovat.
Existují nějaké vychytávky které lze do ordinace pořídit a mohou život lékaře, sestry či pacientů ulehčit?
V posledním roce mi usnadňuje život aplikace Medevio. Díky ní mám možnost komunikovat s pacienty on-line, a to i po pracovní době nebo o víkendu. Řada rodičů tuto možnost aktivně využívá. Přes aplikaci je možné vyřešit například žádanky, recepty, změnu termínů vyšetření, apod. V ordinační době mi díky tomu významně ubylo telefonátů.
Je něco, co byste dnes udělala jinak?
Asi ne, momentálně jsem s vybavením ordinace spokojená (smích).
Ovlivnila nějakým způsobem zařízení vaší ordinace doba covidová?
Poměrně významně. I po skončení epidemie se hodně administrativních úkonů přesunulo do on-line sféry a naučili jsme se také objednávat pacienty (včetně těch akutních) na konkrétní časy během dne, aby nedocházelo k jejich hromadění v čekárně, jako tomu bylo před covidem.
Kdybyste si ordinaci zařizovala dnes, zohlednila byste to?
Ano, aplikaci bych si díky současné zkušenosti pořídila již v začátku.
MUDr. Petra Pelikánová
Dětská lékařka praktikující v ordinaci Nový Knín vystudovala Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni. Absolvovala praxi na Pediatrické klinice a na Centrálním příjmu pro děti 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, v Nemocnici Hořovice, je držitelkou Diplomu celoživotního vzdělávání lékařů České lékařské komory a školitelkou kurzů první pomoci. Atestaci získala v oboru dětské lékařství pro děti a dorost a alergologická a klinická imunologie a absolvovala mnoho specializačních kurzů.